Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2013

O řeckém slunci, které dává chuť

Obrázek
Zní to trochu jako začátek pohádky a ona to taky pohádka je. Spíš byla. Deset dní na Kefalonii uteklo jako voda a opět jsem zjistila, že bych musela být v Řecku asi tak rok, abych stihla podrobněji zmapovat všechny ty úžasnosti, které rostou, voní, pečou se, bublají atd. na každém rohu.  Kefalonie jako ostrov je zvláštně "neřecký" a návštěvník, který se tam vydá poprvé a čeká gyros, vřelé lidi a modrobílé staré domečky, bude asi dost zaskočený. Předně, téměř celá Kefalonie v podstatě kromě části severu, je postavená nově. V srpnu roku 1953 postihlo ostrov masivní zemětřesení a 114 otřesů 7,5 stupně Richtera udělalo svoje. Nezbyl tu doslova kámen na kameni, takže narazit na původní architekturu je docela kumšt. Kefalonie měla už od dob první světové války tvrdý život a právě krutosti války a ono osudové zemětřesení jako by místní odchýlilo od "vřelého" řectví. Trvá déle, než se začnou usmívat, turisty berou spíš jako nutné zlo a jsou velmi hrdí a pyšní na svůj ost