Filmové chutě aneb kdo je Julia Childová

Tak jsem počtvrté dokoukala film Julie and Julia a myslím, že nebude trvat dlouho a pustím si ho znovu. Je až neuvěřitelné,jak moc mě vždycky dostane do pohody - z minuty na minutu mám chuť vytáhnout hrnce a všechny kuchařky, co mám doma a pustit se do experimentování.
Přiznávám se, že jsem možná ostuda ostudná, ale až donedávna jsem vůbec netušila, kdo taková Julia Childová je, respektive kým byla ( zemřela v roce 2004 ve věku 91 let - a pak že jídlo škodí zdraví:-)). Zato teď o pořízení její Francouzské kuchařky vážně uvažuju, přestože recepty, tedy minimálně ty ukázané ve filmu, rozhodně nepatří do kategorie nenáročných minutek.
Taková ale francouzská kuchyně je, plná bohatých chutí, pomalého vaření a hlavně neošizených a čerstvých surovin. Kdo je zastáncem dnes tak moderního "slowfoodu", určitě si tady najde to svoje. Samozřejmě vaření téhle kategorie vyžaduje nadšení, dostatek času a v neposlední řadě vám nesmí být líto peněz, které na kvalitní suroviny padnou. Hlavní pravidlo, a to znovu a hlasitě zdůrazňuji, je NEŠIDIT. Ve filmu je kouzelná pasáž, kdy se hrdinka rozplývá nad kvalitami másla a v tom jí musím dát stoprocentně zapravdu. Vážně by cibulka osmahnutá na másle voněla jako ta připravená na margarínu nejasného původu, barvy i chuti? Ani nápad. A tak je to se vším, proč byste měli šidit svoje jazyky a těla a mít z několika hodinového vaření poloviční zážitek?

P.S. Do Egypta jedu ( o důvodech se tu netřeba rozepisovat) až na podzim, takže si zatím připravujte a trénujte svoje jazýčky. A taky nás čekají Velikonoce, kdy se chystám vařit, péct a zkoumat,co všechno se dá z jarních dobrot ukuchtit:-)Chudák piškotový beránek zase přijde o hlavu - ó, já sadista..